Životní vize – je to k něčemu dobré?

 

 

 

Líbí se mi jedno jedno pravidlo. Je univerzální a zní:

„BUĎ SI SVŮJ ŽIVOT TVOŘÍME SAMI, NEBO NÁM HO TVOŘÍ NĚKDO JINÝ“

Je to geniální pravidlo. Je úplně jednoduché. A přitom pro spoustu lidí nepochopitelné.

Je to otázka priorit. Otázka volby mezi pohodlností, nebo uvědoměním si toho, co od života chci. Pohodlnost znamená vlastně rezignaci. Věřím tomu, že mnoho lidí mělo mnohem lepší představy o svém životě, než jaký ve skutečnosti žijí. Ale zapomněli na ně. Pod tíhou každodenních starostí se ta priorita toho, co chceme a co je pro nás důležité někam vytratila. Smířili jsme se s tím, že naše možnosti jsou omezené. Uvěřili jsme tomu, že jsme jenom malými kamínky v obrovském soukolí, ve kterém je naše role daná. Uvěřili jsme tomu, že nic nemůžeme změnit. Že jsme na to malí páni.

Není nic vzdálenějšího od pravdy.

Chce to jen pochopit, že si svůj život můžeme tvořit sami. Že nemusíme být svázáni kazajkou reality, které jsme uvěřili. Ono totiž platí ještě jedno pravidlo.

„OD ŽIVOTA DOSTANETE TO, CO OČEKÁVÁTE.“

A tak je dobré zeptat se sami sebe. Co vlastně očekáváme? Jak velká je naše představa?

A tím pádem jsme zase u životní vize. U toho, proč je tak nesmírně důležité životní vizi mít. Životní vize je maják v dáli, který nám ukazuje cestu. Ukazuje nám, kým jsme vždy chtěli být. Jakou osobností jsme se chtěli stát. Pomáhá nám uvědomit si proč tady jsme. Jaký je náš největší talent a co máme vlastně světu předat. Čím mu můžeme být užiteční.

Když se kolem sebe pozorně rozhlédnete, ten rozdíl uvidíte zcela zřetelně. Rozdíl mezi lidmi, kteří životní vizi mají a mezi těmi, kteří ji nemají. Ti první vzali osud do svých rukou a zpravidla dělají to, co je těší a co jim jde, i se všemi těžkostmi, které tuto cestu provází. Ti druzí se rozhodli brát malý ryby.

© 2021 Lubomír Kirman
Vytvořeno Christoph Media Company