KNIHY
Fascinující pojednání o niterné touze nikdy se nevzdat. Příběh outsidera, který se rozhodl využít svou poslední šanci a pochopit, pro jakou cestu byl předurčen.
Knihu skok do tmy jsem nosil v hlavě už delší dobu. Nebylo to zprvu nic konkrétního, jen neurčitá potřeba vyjádřit se k tomu co člověk kolem sebe vidí. Proč mají někteří lidé neuspokojivé vztahy, proč nežijí život, jaký by chtěli a proč se nedokáží odhodlat něco s ním udělat? Čím to je, že i když věnují zlepšení svého života spoustu úsilí, času a energie, stejně se jim nedaří ho změnit?
Je to náhoda? Mohou s tím něco udělat? Uvědomují si, co jejich situaci předcházelo? Dokáží vyhodnotit, jak a podle čeho se rozhodují? Žijí svůj život aktivně, nebo jsou pouze ve vleku událostí? Vytváří svou budoucnost vědomě, nebo jim ji vytváří někdo jiný? Dokáží realizovat své sny, nebo ne?
Existují univerzální pravidla, která určují, zda zažíváme v životě úspěch, štěstí a naplnění nebo naopak prohry, nouzi a frustraci. Jsou to pravidla hry na hřišti našeho života. Pokud je pochopíme a hrajeme podle nich, začneme postupně zažívat výhry místo proher.
Napadlo mne, že by tato pravidla možná mohly zajímat mnoho lidí. Že by se s nimi rádi seznámili.
Proto vznikla kniha SKOK DO TMY.
Fascinující pojednání o niterné touze nikdy se nevzdat. Příběh outsidera, který se rozhodl využít svou poslední šanci a pochopit, pro jakou cestu byl předurčen a jak po ní úspěšně kráčet.
Kniha je z mého pohledu vynikající a pokud bych ji měl k něčemu z toho, co už jsem četl přirovnat, tak bych řekl, že je to takový současný Alchymista – což je světový bestseller Paola Coelha (toho miluji). Knihou Luboše, jsem byl uchvácen a ač by se dala přečíst jedním dechem, šetřil
jsem si ji a konzumoval jako největší lahůdku, po kapkách.
Kniha mě už po několika málo odstavcích zaujala nečekaně vtahujícím příběhem. Doslova jsem hltal odstavec za odstavcem, abych se dozvěděl, co se bude dít dále, jak to a to dopadne nebo také jaká bude Tiborova odpověď na Kristýninu zajímavou a netradičně položenou otázku. Kniha mě zaujala také autorským stylem, jakým ji autor Luboš Kirman napsal. Připomíná mi v mnohém styl psaní celosvětově známého Dana Browna, jednoho z mých nejoblíbenějších spisovatelů v posledních letech.
© 2023 Lubomír Kirman
Vytvořeno Christoph Media Company