Ve světě existuje jeden výrazný paradox. Říkám mu syndrom Trautenberg. A má ho ve svém podvědomí většina lidí. Tento paradox se týká postoji k penězům a k bohatství obecně. Na jednu stranu, kdyby jste se zeptali lidí, jestli by byli rádi, kdyby měli vice peněz, většina lidí by odpověděla, že ano. Všichni přece toužíme po tom, abychom byli zabezpečení a nemuseli řešit třeba existenční otázky. Abychom měli pohodlný život. Je to normální a je to přirozená touha. Možná by jste ale i zaznamenali odpovědi jako „ Ano, ale peníze nejsou všechno.“ ( Je zvláštní, že nikdy neslyšíme „Štěstí není všechno“.) A pokud by jste se zeptali lidí, jestli chtějí být bohatí, část by vám řekla, že ano ale někteří by řekli, že neví, a třeba by jste slyšeli názory jako „Peníze kazí charakter“.
Ovšem není nejdůležitější to, co o bohatství říkáme, ale to, co máme uloženo v podvědomí. Jaká dogmata ohledně peněz a bohatých máme v sobě zakořeněná. Paradoxně, i když většina lidí by chtěla peníze, v povědomí mají vůči penězům a bohatství velké předsudky. Dalo by se říci, že peníze a bohatství mají nádech něčeho amorálního. Přitom k tomu není jediný důvod. Je velmi mnoho zlých a špatných lidí mezi chudáky. Netvrdím, že nejsou i mezi bohatými, ale proč to stigma? Tyto předsudky nakonec brání tomu, co by lidé chtěli. Hojnost, peníze. Někdo by třeba namítnul, že to tak není, že vlastně peníze až tak moc nechce. Že peníze nejsou až tak důležité. Zajímalo by mě, jak by se tvářili, kdyby jim šéf v práci řekl, že budou mít o 30% menší výplatu. Řekli „V pohodě?“ Myslím si, že ne. Peníze jsou totiž důležité pro všechny. Dokonce tak hodně, že někteří jsou kvůli nim ochotní chodit desetiletí do práce, kterou nesnáší. Naše touha po spokojeném životě v hojnosti včetně peněz a naše podvědomé předsudky jdou velmi často proti sobě. Takže i když bychom chtěli žít v hojnosti a dostatku peněz a nejlépe byli bohatí, v realitě se to neděje.
ČÍM TO JE?
Je to především tím, co jsme slýchávali v dětství. Jaké postoje a vzorce ohledně peněz a bohatství jsme si osvojili. Především do 7 let života.
Ono totiž v této době žijí děti ve zvláštní stavu. Většinou ve stavu théta. Jakoby v hypnóze. Stav théta prožívají malé děti zcela automaticky a přirozeně. Jsou v přítomnosti a velmi dobře se vše učí. Například naučit se 3 jazyky od různě hovořících rodičů, kteří se domlouvají mezi sebou anglicky, jim nedělá vůbec problém. I všechny ostatní informace snadno nasávají do svého podvědomí a vytváří si postoje a svou osobnost. A teď si představte, že v tomto věku uslyší větu.
„COPAK SI MYSLÍŠ ŽE KRADU?“
Dovolím si tvrdit, že většina z nás tuto větu v dětství slyšela. Buď přímo od rodičů, nebo ve svém okolí. Jaký myslíte, že to vyvolalo postoj k lidem, kteří mají peníze? To, že lidé, kteří mají dostatek peněz, lidé, kteří jsou bohatí, jsou zloději. Že kradou peníze. Že jsou to zločinci. A my přece nechceme být zločinci.
Nebo třeba „Peníze nerostou na stromě.“ Co myslíte, že se nám do podvědomí naprogramovalo? Myslím, že je zcela zřejmé, že na to, abychom měli peníze tak musíme tvrdě pracovat, Dřít. Že vydělávat peníze je těžké. A tak i v dospělosti tomu věříme. Jsem přesvědčen, že mnoho lidi už chápe princip, že do života si přitahujeme to, jaké jsou naše dominantní myšlenky. A podle toho naše životy vypadají.
Ovšem to, co nám v raném dětství vytváří postoj k bohatství zcela systematicky, jsou pohádky. Říkám tomu syndrom Trautenberk. Trautenberk je typická pohádka dokumentující, jaký archetyp o bohatých vytváříme dětem. Myslím, že neexistuje pohádka, ve které by bohatí byli vykreslováni v pozitivním světle. Vždy jim jsou připisovány negativní vlastnosti. Jsou tlustí, škaredí, většinou lakomí nejraději by sedřeli své služebnictvo z kůže. Chybí jim empatie a soucit. A jak jsou prezentováni hrdinové pohádek. Především jsou mladí krásní, odvážní. A jsou chudí. Na penězích jim nezáleží. Rádi je rozdají ostatním.
Co z toho vyplývá. Vyplývá z toho to, že pokud cítíte, že tyto postoje v podvědomí máte, nejste v tom sami. Má to tak spousta lidí a většina si to ani neuvědomuje. Jde s tím pracovat? Určitě. Je možné pomocí speciálních technik nahradit tyto vzorce novými. Mnohem zdravějšími a hlavně užitečnějšími pro život. A každý v tom máme možnost volby.
PS: Chudoba cti netratí – správně.
Bohatství cti netratí – správně.